Rozhovor po loveckých zkouškách |
Napsal/a Pavel | |
Osoby a obsazení: G – Ginny, fena flat coated retrievera P – páníček, Pavel, pitomec (nehodící se škrtněte) G: Ty jsi nějakej naštvanej a smutnej! P. Aby ne, dopadli jsme jak sedláci u Chlumce. G: Proč rovnou sedláci? Vždyť to tak špatný nebylo. P. Špatný to nebylo až na tu dohledávku. Chybělo dvacet vteřin a vylítli jsme úplně. G: No, trvalo mi to chvilku, ale já toho bažanta opravdu nemohla najít. P: Jistě, že’s ho nemohla najít. Králík byl vlevo a ty si toho bažanta hledala taky vlevo a on byl vpravo! G: Ale já si fakt myslela, že je taky vlevo, jako ten králík. P: To jsem si všiml. Hulákám na tebe jak nádražní rozhlas, rukama máchám jako větrnej mlejn a milostivá chodí pořád doleva a doleva. G: Tak už se nezlob. P: A proto jsme skončili předposlední. G: Co je to předposlední? P: To je, že skoro všichni byli lepší než my. G: To není možný, my jsme nejlepší ze všech! (chvilka ticha) G: A jak se pozná, že ty ostatní byli lepší? P: Protože měli lepší známky. G: A co jsou to ty známky? P: To jsou takový čísla, co maj‘ rozhodčí někde zapsaný. G: Aha, tak ty jseš smutnej a naštvanej, protože jsou někde zapsaný nějaký čísla? P: Jo, dá se to tak říc‘. G: Ale to je pitomost, nějaký čísla. Podívej, teď k večeru se udělalo hezky, sluníčko svítí pěkně do kožichu. Támhle v křoví, kdybys mě pustil, by se dal prohnat živej bažant, je tam spousta zajímavejch stop a taky bych se šla podívat k rybníku, jestli tam nejsou kachny. To jsou důležitý věci! A ty pořád čísla... P: No, v podstatě máš pravdu. Hele pojď, jdeme, už troubí nástup na vyhlášení vítězů. |
|
Aktualizováno ( 12. květen 2014 ) |