Kokory 31. 8. - 1. 9. 2019
Skye (Jolly Roger Tercius) - 10. místo, PZ III. cena, ZVP III. cena
Na Severomoravské derby jezdíme od prvního ročníku. Pořádají ho naši kamarádi Jolana a Zdeněk Pokorní a tak to je pro nás i příjemná návštěva. Pro naše psy je to celkem náročné, kromě dlouhé cesty a cizího prostředí tam mají psí kamarády, Pokorných kluky. Jsou proto dost unavené. Dobře to zvládala Ginny, pro kterou je nejdůležitější práce, ale ostatní se unaví ještě před začátkem zkoušek. Letos startovala jen mladinká Skye, tak jsem nečekala žádné zázraky.
První den na podzimních zkouškách se hned na první disciplině, vyhledávání, ukázalo, že jsem ji odhadla dobře. Vrátila se ke štěněčímu chování, místo vyhledávání kolem mě poskakovala a v rozpacích pískala. Jen na chvíli předvedla, že by přece jen uměla, takže jsme dostali aspoň 1. Opravdu to lepší hodnocení být nemohlo. Uvažovala jsem, zda pokračovat, zda to zvládne. Ale na dohledávce, která vypadala jednoduše, ale byla zrádná, protože se vítr mezi stromy na louce točila hodně psů mělo problémy, si Skye poradila velmi dobře a byla jedna z mála se známkou 4. V naší první skupině jediná. Další discipliny už šla bezchybně, obě vlečky s pochvalou. Až na posledním vodění, které začínalo blízko od vleček, začala špatně. Prostě jsme se špatně domluvily a já nastupovala na vodění, Skye na vlečku. Rozhodčí ale nebyli krvelační a dostali jsme poměrně milosrdnou 3.
Druhý den jsme nastupovali na zkoušky vodních prací. Začínali jsme handlingem na vodě. Trochu nám to zkomplikovaly místní labutě, které čekaly, že dostanou něco dobrého a připlavaly se na nás podívat. Navíc nízké ranní slunce svítilo do očí, takže první kachnu jsem pořádně neviděla ani já a ležela jen pár metrů od labutí. Skye jsem samozřejmě poslala na vhozenou, kterou bezchybně přinesla a pak jsem ji musela donavigovovat na tu první. Na několik povelů se to povedlo a i vzhledem ke komplikacím s labutěmi jsme dostali 4. Byla to smůla losu, slunce se ráno rychle posouvalo a labutě přestalo bavit, že místo krmení po nich házejí zhaslou kachnou, takže to ostatní měli jednodušší. Byla jsem ráda, že Skye zvládla i komplikovanou disciplinu.
Ovšem práci v rákosí opět nezvládla. Rozhodčí měli rádi samostatnou práci, kdežto Skye si nevěřila a opakovaně vybíhala pro další povely. Vzhledem k nastaveným pravidlům jsme dostali 1. To byla jediná známka, která mě opravdu mrzela. Dál už Skye pokračovala opět bez chyby. Marking rozhodčí zkomplikovali, protože porost byl dost nízký. Tak nechávali psa zhruba 25 vteřin čekat. Skye to ustála, někteří s tím měli problémy. Ale pro všechny byly podmínky stejné. Na dohledávce kachny mi rozhodčí říkali, že předvést tuto práci na disciplině vyhledávání v rákosí, tak jsme bez problémů. Našla v limitu, ale jak byla zmatená, tak si mě nevšimla, proběhla kolem mě na louku a tam stála a přemýšlela, kam s kachnou. Musela jsem dát opakované povely, než si mě vůbec všimla a donesla mi aport. Byla už úplně psychicky vyčerpaná, bylo toho na ni moc. Klid na stanovišti jsme šli na volno a zase jsme si vyzkoušeli, ža ani neklidná kňučící sousedka ji neruší.
Celkové 10. místo není žádný velký úspěch, ale kromě těch vyhledávání jsem s jejími výkony velice spokojená. Náš výsledek odpovídal nezkušenosti a zátěži ve které Skye pracovala a vcelku nebyl špatný. Nakonec 8 psů dopadlo hůře. Terény byly tradičně nádherné, rozmanité a obtížné, ale jak terény, tak rozhodčí byli naprosto korektní.