Ginny (14. 4. 2008 – 23. 8. 2021)

Odmala byla obrovský pracovní talent. Už v půl roce ve výcviku kopírovala Áju a dělala to, co máma. Zvěř nosila už jako mladá a v době, kdy jí bylo kolem 8 měsíců, začala chodit na hony. A nejen chodit, byla platný lovecký pes, který ostudu neudělal.  

Zkouškovou kariéru začala impozantně. Po OVVR (ověření vloh) nastoupila místo mámy Áji ve 14 měsících na ZPR (zkoušky přinášení retrívrů), dvoudenní, druhé nejvyšší. Pokud vím, byla první pes, který měl jako začátek vyšší zkoušky. A došla je dokonce v I. ceně (v podstatě hodnocení „výborně“). Od těch dob měla těch loveckých úspěchů spoustu. V 17 měsících složila všestranné zkoušky a kvalifikovala se na MSR (mezinárodní zkouška retrívrů, obdoba mistrovství republiky).  O rok později skončila na tomto MSR druhá o pouhý jeden bod za vítězkou. Má na svém kontě spoustu úspěchů. Z těch nejdůležitějších je to vítězství v Derby ČR, 2x titul CACT z Rožmberského poháru (nejstarší z prestižních soutěží), 3x CACT z Field trialů (specifický typ zkoušek) a 6x kvalifikace na mistrovskou soutěž MSR, kde byla 2x na druhém místě s titulem CACT a ohodnocením za nejlepší práci v lese, 1x měla CACT, 2x res, CACT a jen jednou došla bez titulu. Bez nadsázky si myslím, že takovou bilanci jiný retrívr nemá. Je dvojnásobný šampion práce (ale kdyby to šlo, poskládala by těch šampionátů dalších šest).

Její životní vášní byl lov. Na dohledávání kachen a bažantů byla nepřekonatelná a hon skončil teprve když Ginny přinesla poslední kus. Často ho páníčkovi donesla do fronty na jídlo nebo až na výřad. Vždy s nevinným výrazem „podívej, co byste tam nechali“.  Má za sebou naprosto neuvěřitelnou šňůru 13 loveckých sezón, poslední v 12,5 letech. Lov byl její vášní, výstřel signálem k práci. Kupodivu nelovila zdravou zvěř, přesně rozlišila, co je zraněné nebo zastřelené.

Na výstavy moc nebyla. Především ji strašně nebavily. Jako malá byla „ošklivé kačátko“ a sklízela velmi dobré, pak se vyloupla a získala titul Český šampion. Slíbili jsme jí, že když splní Českého šampiona, už nikdy na výstavu nebude muset a slib jsme splnili. O veterána jsme se ani nepokusili.

Nebyla typicky bláznivě fletí, k životu jí stačila její smečka. Měla mámu Áju a dceru Derry, později, po odchodu Áji i pravnučku Skye. Ty milovala, o další psy moc nestála. Po smrti Áji nechtěla převzít pozici vůdce smečky, to musela Derry. Ginny by sice smečku bránila, ale starat se o cizí dospívající neměla zájem. I když pravnučku Laudii do smečky přijala a občas i vychovávala.

Byla skvělá a trpělivá matka dvou vrhů, její dcery Tia a Derry byly pokračovatelky rodu, teď už jde do chovu další generace, vychováváme už její pravnučku.

Ke stáru měla problémy se spondylózou, chodila hůř a ztrácela sílu v zadních nohách.  Ale uťapala své 4-5 km, ráda si šla zaplavat, nosila aporty. Všechna vyšetření ještě ve 13 letech byla v pořádku. Záda se jí sice zhoršovala, ale léky vše držely na přijatelné úrovni.

V pátek 20. 8. ještě absolvovala svou procházku, nabaštila se, zkontrolovala, jestli někdo nedojídá. V sobotu těžko vstávala a venku si zalezla pod keř, kde trávila dětství.  Odpoledne poprvé nechtěla na procházku, to už jsme tušili, že je zle. V neděli se za námi zvedla, ale ušla jen 100 m a zpět do auta jsme ji napůl nesli. Na veterině měla vysoké jaterní testy, horečku. Dostala ještě antibiotika a injekce proti bolesti, ale od pátku nevzala ani největší lahůdky. Tušili jsme, že je zle. Na sono v pondělí se to potvrdilo, měla rozsáhlý nádor na játrech (asi hemangiosarkom). Prognóza byla jen trápení, nevolnost, bolesti, imobilita. Tak jsme ji raději nechali trápení zbavit. Večer v 21 hodin 23. 8. 2021 usnula navždy. Tak, jako jsem ji držela novorozenou v dlaních, tak jsem s ní byla v posledních minutách. Pravda, do dlaně by se už nevešla, ale poslední, co cítila, byly naše ruce, moje a Pavlovy. Odešla lehce, jen si položila hlavu mezi tlapy.

Ginny, budeš nám moc chybět. Tvoje pracovní nasazení, tvoje nevtíravá, ale přesto nepřehlédnutelná přítulnost a láska, tvoje spolehlivost, tvůj čenich na našich nohách. Měla jsi dlouhý, krásný, naplněný život, mohli jsme ti snad dát, cos nejvíc milovala: smečku a práci. A snad jsme ti tvou lásku dokázali vracet.