5. 2 2022 jsme se zúčastnili jeden den mezinárodní výstavy v Brně s výsledky:

Laudine Terius - VD

Nikee Jozucita - V

Key Elliot Tercius - VD

Jolly Good Fellow Tercius - V3

Jolly Roger Tercius - V1 CAC

2. 4. 2022 jsme byli na domácí výstavě v Č. Budějovicích s výsledky

Jolly Roger Tercius - V2, res. CAC

Člověk se trochu ptá, kam kráčí výstavy a s nimi i chov psů s PP. Protože to, co jsme letos na jaře zažili se vymyká předchozím letům natolik výrazně, že začínám mít pochybnosti, zda výstavy spíš neškodí, než že by pomáhaly chovu.

V Brně měla paní rozhodčí k posouzení 120 psů. Kvůli velmi nepřehledné situaci při vjezdu do areálu, kdy se vystavovatelé nemohli dostat včas, se začalo ještě zhruba o 20 minut později. Prostým výpočtem a tím, že se musí vyplnit a rozdat papíry, že se musí vyměit třídy a uděluje se i CACIB a další tituly, lze jednoduše spočítat, že na psa měla zhruba 1 minutu (slovy jednu minutu). To znamená, že pes ukáže zuby, proběhne se tam a zpět a udělá kolečko, pak se postaví do postoje a paní rozhodčí zadá známku, případně pořadí. Ani na psa nesáhne, nejvýš přejede po hřbetu a psů zkontroluje sestouplá varlata. Prohmatání hrudníku, jiná než vizuální kontrola předního úhlení nebo kontrola, co z předhrudí jsou načesané chlupy a co skutečně kostra je zcela iluzorní. Takže vlastně záleželo jen na prvním dojmu a na tom, jak uměli handleři psa předvést, jak byl pes výstavně vycepovaný. Je jasné, že vítězily zkušné handlerky. CAC u Skye byl spíš náhoda a štěstí. Elliot neměl šanci, protože jeho předvedení je ještě trošku boj a potřebuje chvilku na uklidnění. Tu jsme samozřejmě nedostali. Paní rozhodčí posuzovala flety poprvé, i ona by potřebovala víc klidu na práci.

Mysleli jsme, že v Českých Budějovicích to bude trochu lepší. Je to přece jen trochu menší výstava. Omyl, bylo to horší. Pan rozhodčí měl na posouzení dokonce 140 psů (úplně nechápu proč, když ostatní rozhodčí ve skupině 8 měli mezi 80-90 psy). Rozhodčí byl ze Srbska, takže navíc k tomu, že na posouzení jednoho psa měl také zhruba minutu, měl ještě jazykovou bariéru.Takže člověk nezjistil jakou dostal známku, dokud nedostal zpět papíry. Dokonce ani nezjistil, kdo vyhrál a zda dostal titul. To nám nakonec řekla vedoucí kruhu, když jsme odcházeli. Trval na tom, že pes musí stát nehybně (to byla jediná komunikace, že se mi snažil vysvětlit, že mám temperamentního Elliota uklidnit - to je postavit nehybně), takže opět měli štěstí výstavní matadoři a handleři, kteří se věnují především výstavám. Měli jsme ale štěstí alespoň v tom, že Elliot byl druhý s res. CAC za psem, který již českého šampona má, takže Elliot splnil podmínky a získal titul Český šampion

Takže suma sumarum: za cenu 1000 Kč (v Č.B. 1100) se zhruba minutu proběhnete v kruhu, z papíru zjistíte, jaké ohodnocení vám rozhodčí dal nebo zda máte náhodou také titul. Když máte štěstí, tak vám rozhodčí řekne pár slov k vašemu psovi (skutečně maximálně 1-2 věty). Ale naprosté minimum komunikace (v Budějovicích ani to minimum) nechává i celkem zkušeného vystavovatele ve zmatku. Doby, kdy rozhodčí nahlas pro diváky zhodnotil třídu a vyzdvihl přednosti vítězů a řekl vám přednosti a nedostatky vašeho psa, už se zdají být bájnou minulostí. O psaní posudků ani nemluvím, ty se zrušily úplně a upřímně, při této rychosti posuzování by jejich hodnota byla velmi sporná.

Člověk by řekl s klasikem: "Tento způsob výstav se mi zdá býti velmi nešťastným". A to podotýkám, že jsme nedopadli nijak špatně, takže ze mě nemluví závist. Za ta léta jsem už víceméně nad věcí a výstavy pro mě nejsou středem chovu. Přesto si myslím, že tato změna neprospěje chovu psů, znechutí řadu vystavovatelů a začátečníky od chovu odradí (nebo v horším případě je přivede k chovu bez PP). Opravdu je to cesta, kterou chceme jít?