|
4. 10. 2026 Klubová výstava Borovany - V2
10. 10. 2026 Mezinárodní výstava Č. Budějovice - V1, CAJC, BOJ, BOB
17.-18. 10. 2026 Jihočeské derby - PZ III. cena, ZVP neprospěla
Perchta se otrkává na výstavách i zkouškách.
Na klubovou výstavu v Borovanech jsme vyslali Báru, aby převzala ocenění pro Skye Nejlepší pracovní fena 2025
Předpokládali jsme, že v neděli předvede Perchtu na výstavě. Ale vzhledem k tomu, že jsme na MSR skončili velmi brzy, tak jsme se v Borovanech sešli všichni. Perchta se předváděla ve třídě mladých. Problém byl, že fena před nimi běhala velmi pomalu a Perry tam několikrát musela brzdit a poskočila. Ona vůbec je natolik radostná, že je někdy problém ji uklidnit, ale většině rozhodčích se u mladých temperement spíš líbí. Srbská rozhodčí dost nevybíravě Báru sprdla, že si neumí fenu srovnat a řekla, že ji kvůli tomu musí dát na druhé místo. No, už jsme naštěstí zkušení. Takže jsme utrousili pod fousy nepublikovatelnou poznámku a jede se dál.
Posuzovala Nataša Davidovič ze Srbska
O to více nás překvapila výstava v Českých Budějovicích. Ve třídě mladých byla hlavní konkurentka moc hezká fena a rozhodčí se trochu rozhodovala, ale nakonec dala titul Perchtičce. Protože pes v mladých dostal V1 bez titulu, dostali jsme titul BOJ prakticky kontumačně. Tak jsme šli do závěrečného kruhu o nejlepšího jedince v plemeni, že nám asi toho BOJe rozhodčí dá a nejlepší dospělí si rozdělí další tituly. Ale poté, co nastoupené jedince prohlédla, si paní rozhodčí dospělého psa (celkem úspěšného) a... naši Perchtu. Porovnávala je, nechal běhat na nakonec dala titul BOB - nejlepší jedinec plemene - Perchtě. Opravdu nás to překvapilo. Chvíli jsme si odpočinuli naštěstí doma (hlavní výhoda budějovické výstavy) a šli do závěrečných kruhů. Tam už byla Perchta unavená a i když se snažila, přece jen jí bylo teprve 16 měsíců a na žádné další ocenění nedosáhla. Ale BOB je krásný úspěch. Posuzovala paní Jarmila Jindřichovská.
Končili jsme zkouškami, Jihočeským derby.
Podzimní zkoušky pro nás začaly vlečkami. U pernaté byl rozhodčí na rozpacích, jak nás hodnotit. Perry šla přesně, ale neustále si ověřovala vpravo a vlevo, kudy jde stopa. Vypadalo to trochu jako slalom v agility. Ale nakonec usoudili, že formálně to bylo v pořádku, jen nezvyklé. Na srstnaté se tak těšila, že se mi vyškubla asi 5 m před začátkem a první co bylo, vběhla do ohrady s koňmi, kde byl ve staré trávě slibný tunel. Zjistila brzy, že vlečka tudy nevede, vyběhla zpět (měla štěstí, že ohradník buď nebyl pod proudem nebo byl vysoko), sama se nasadila a vlečku perfektně došla, králíka korektně předala. Čekala jsem na výrok rozhodčích. Překvapil mě, tentokrát velmi příjemně. Podle rozhodčích šla fena většinu dráhy po stopě, i když se musela po hrubé chybě vůdce nasadit sama. Prostě fena dobrá, já nemehlo. Ale zatím vše v pohodě. Další bylo moje nejneoblíbenější vyhledávání. Jenže poprvé mám psa, který slídí a navíc po dlouhé době byl korektní terén. Žádný golfový trávník, ale tráva tak lehce nad kotníky, v kraji dokonce vyšší, k prohledání tam bylo i křoví. Perry slídila jak oživot a já poprvé dostala 4 s pochvalou. Tedy ona dostala pochvalu. Já leda za herecký výkon, kdy jsem předstírala, že ji kamsi posílám. No, abych jí nekřivdila, Perry se opravdu nechala poslat i na tu méně lákavou stranu a reagovala na povely. Dohledávka mi trochu zahrála na nervy, protože jsme dohledávali ve stejném prostoru, jako slídili a ona prošla prostor dost důkladně. Ale dohledala včas a přinesla správně. Tak jsem čekala, kdy začnou padat ty horší známky, protože po třech stanovištích jsme byli v samých čtyřkách. Nemusela jsem čekat dlouho. Další stanoviště začínalo markingem. Perchta už byla trochu unavená celkem nedočkavá. Musela jsem ji vzít na vodítko a stejně se nesoustředila. Udělala kolečko a byla hodnocena o 2 stupně níž. Trochu mě to zaskočilo. Čistý marking to zdaleka nebyl, ale tak hrozný také ne. No a k tomu ještě bod dolů za vodítko a už jsme byli s jedničkou ve III. ceně. Vodění jsme nakonec zvládli za 3 (bylo to opět hraniční, ale určitě nebylo perfektní). Kachnu z vody jsme šli také na vodítku. K tomu si při vylézání z vody kachnu odložila a otřepala se. Klasická chyba, takže dva body dolů. Nakonec jsme došli ve 3, ceně. Trochu mě mrzel ten marking, ale to jsou zkoušky.
Druhý den jsme začínali dohledávkou kachny. Nebyl příliš těžká. Perry byla při chuti a i když šla první (úplně první ze zkoušek) měla nejrychlejší čas. Ona dohledávky miluje a je hodně rychlá. A pak jsme šli na další marking. Tam rozhodčí trval, že pes musí mít vodítko na krku a volně prověšené, tak jsem se děsila, jak to zvládnem. Ale Perry vydržela (asi by vydržela i bez vodítka), šla naprosto přesně a kachnu v běhu popadla. Tak nešťastně, že trochu nathla kůži. V takovém případě je verdikt jasný. Poškození zvěře se rovná vyloučení. I rozhodčí uznávali, že to je škoda, že to nebylo klasické načínání, ale spíš přílišné nadšení, ale v tonto případě jsou pravidla jasná. Tak jsme vodní práce nedokončili. Jsme ve sbírání zkušeností, Perry je mladá a teď máme celou zimu před sebou a budeme pracovat na zklidnění, steadiness. Kromě honů, které ji moc nezklidní, spíš naopak. Budeme muset najít vhodný kompromis. Ještě nás čeká dost práce.
Myslela jsem, že budeme tímto končit se sezónou úplně. Ale protože máme rozdělaného Junior šampiona, ještě se vypravíme na výstavu do Prahy. Jsem moc zvědavá na rohodčího Frank Kanea, který je velmi proslulý. Tak uvidíme, co nám řekne.
|
